V tomto příspěvku se zamyslím nad tím, jak jsme nastartovaly spolupráci s mojí lektorkou španělštiny. Většinou z pohledu studenta, ale maličko i z pohledu lektora.
Ohlédnutí za prvním měsícem spolupráce
S lektorkou se učím již měsíc. Za tu dobu jsme si na sebe zvykly a nastavily určitý způsob spolupráce. V tuhle chvíli mi naprosto vyhovuje. Sama jsem zvědavá, jak se mé potřeby a přání budou vyvíjet s lepšími jazykovými dovednostmi. K tomu se vrátím v budoucnosti.
Jak vypadají naše hodiny
V první řadě – obsah našich hodin se řídí podle toho, co jsem za týden stihla při samostudiu. Poznamenávám si otázky na lektorku, například. „Jaký je rozdíl mezi sitio – místo a lugar – místo?“ nebo „Proč je ve cvičení 3/5 tahle odpověď, je možné říct to i takto?“. To jsou věci, kterými začínají naše setkání. Potom se pustíme do cvičení, ke kterým není klíč, potřebuji je zopakovat nebo dovysvětlit a nebo jsou konverzační.
Někdy musím trochu bojovat o slovo, moje lektorka je hodně upovídaná. Má to ale tu výhodu, že slyším jazyk, což je skvělé. Zatím se mi totiž nepodařilo sehnat audio k učebnici. Mám ji z bazaru a cd u ní nebyla. Španělé i moje lektorka mluví opravdu rychle a na to si člověk musí zvykat. Často si říkám o zopakování, není pro mě samozřejmost, že rozumím všemu hned na poprvé. To je ale pro mě skvělá zkušenost především z pozice lektora. Je dobré být ve stejné situaci, jako mí studenti a muset hledat jak se vypořádat s překážkami.
Zbytek hodiny trávíme zatím velmi jednoduchou konverzací. Mluvíme o úvodním článku a o tématu lekce, protože to odpovídá tomu, co se právě chci naučit.
Pokud zbyde čas, probereme slovíčka a překládáme článek další lekce. To se může zdát jako zbytečnost, ale mě to pomáhá s výslovností. Kromě toho v článku je vždycky nějaká ta fráze nebo slovíčko navíc. Společné překlady s lektorkou mi ušetří trápení při samostudiu. Navíc moje lektorka se občas zeptá na něco k tématu, takže rovnou i procvičuji mluvení.
Co se mi líbí na našich hodinách
Oceňuji především flexibilitu mojí lektorky. Stačí jí, když jí na začátku hodiny řeknu kam jsem se během týdne dostala a co bych s ní ráda probrala. Děláme opravdu přesně to, co chci a potřebuji já. Můžu si přinést i vlastní materiál (na to je ale zatím moje úroveň příliš nízká :-).
Líbí se mi také, když mi lektorka dává prohlubující úkoly. „Zkus to zopakovat svými slovy.“ „Proč si myslíš, že Pedro má rád Alicii?“ (hledání souvislostí a informací mezi řádky). „A co ty?“ (vtažení situace do osobní roviny). „Tady bylo sloveso creer, vyčasuj mi ho.“ (opakování gramatiky). „Proč je tady qué a ne cuál?“ (vysvětlení gramatiky, získávám jistotu, že tomu rozumím.)
Je pro mě důležité, že je lektorka ochotná přizpůsobit spolupráci mým přáním a vítá zpětnou vazbu. Bez toho by šlo těžko nastavit hodiny tak, abych z nich vytěžila maximum.
Poslední, co mě napadá je ještě to, jak důležité je pro mě, že si s lektorkou sedneme i po lidské stránce. Sama také upozorňuji potenciální studenty na to, že úvodní hodina slouží i tomuhle účelu. Obě strany se musí cítit příjemně, jinak by učení trpělo a hlavně nevydrželo. Je skvělé zažít si to na vlastní kůži (zvlášť, z té pozitivní strany :-).
Kdybych měla dnešní příspěvek shrnout do dvou vět, zněly by takto:
- Výběr lektora je velmi důležitý; musí být ochoten mi naslouchat a pracovat pro mě a musíme si sednout jako lidé.
- Jaké si to udělám, takové to mám; to jak moc si z hodin odneseme, záleží především na nás, na tom, jak si hodiny nastavíme a jak se na ně připravíme (jde o nás, je to náš čase a naše peníze).

